Airnergy - doplněk zdravého dýchání
AIRNERGY = efektivnější využití kyslíku uvnitř tělních buněk
Rád vzpomínám na nedávnou dobu, kdy jsem vštěpoval do hlav gymnazistů základní i nejnovější poznatky v předmětu chemie. Pak ale přišla zákeřná nemoc a já se ocitnul v rukou lékařů, kteří právě ty nejmodernější chemické poznatky využili k tomu, aby mi zachránili život. Teď už sice studentům chemii nepřednáším, o to více se ale snažím pronikat do jejích tajů a lépe tak pochopit příčiny vzniku nemocí, zejména těch civilizačních. Pokusím se v tomto článku stručně a přijatelným způsobem vysvětlit některé důležité biochemické děje a trošku si znovu zaučit aspoň takto „na dálku“.
V souvislosti s civilizačnímu chorobami se hodně hovoří a píše o škodlivosti tzv. volných radikálů. Jde o molekuly, které ztratily svou důležitou část – jeden ze svých elektronů nesoucích náboj. K získání původní rovnováhy (elektrické neutrality) musí volný radikál buď získat jeden elektron od okolních molekul, nebo se zbavit svého nepárového elektronu, přičemž ovšem dochází k poškození okolních buněčných struktur. S malým množstvím volných radikálů se naštěstí organismus dokáže vyrovnat. Pokud jich však vzniká příliš mnoho, tělo je nestačí odbourat a dochází k napadání a poškozování tělních buněk. Čím důležitější buněčné struktury jsou poškozeny, tím závažnější jsou projevy. Pokud je tedy náš organismus dlouhodobě vystavován působení stresu, vysokého pracovního vytížení, popřípadě znečištěného životního prostředí, při kterém vznikají volné radikály, tím více je narušena funkce našeho imunitního systému, celková odolnost, vitalita a jsme pak velice blízko vážnému onemocnění.
Také já se k němu takto „dopracoval“. Jako dlouholetý řídící školský pracovník jsem byl ve své škole od rána do večera, téměř bez odpočinku, byl jsem nucen řešit téměř každodenně různé stresové situace, navíc jsem přes 20 let bydlel ve velmi nezdravém ovzduší (v těsné blízkosti chemičky v Ostravě-Hrušově) a zdaleka nedýchal ani oněch 21% vzdušného kyslíku, jak uvádějí všechny učebnice chemie. Je všeobecně známo, že lidský organismus nedokáže tento vzdušný kyslík efektivně využít. Tělní buňky jsou schopné zpracovat pouze okolo čtvrtiny kyslíku obsaženého ve vzduchu, zbytek je vydechován bez dalšího využití (proto ho lze použít např. při dýchání „z úst do úst “) .
Lékařský výzkum se dlouhodobě snaží nalézt některé podpůrné kyslíkové terapie, které by byly schopny zlepšit buněčné zásobení kyslíkem a tím pozitivně ovlivňovat nejen metabolismus v organismu, ale i léčbu různých zdravotních potíží. Zdá se, že se to podařilo po 15 letém úsilí německým vědcům ze Severního Porýní – Vestfálska, kteří objevili technicky jednoduchý princip štěpení vzdušného kyslíku do tzv. singletového stavu, přičemž nedochází jako v případě předchozích „kyslíkových terapií“ k ionizaci kyslíku, ani vzniku volných kyslíkových radikálů či produkci ozónu.
Společnost Natural energy solutions AG uvedla na světový trh na základě tohoto nového principu přístroj Airnergy+ , který přeměňuje nasávaný vzdušný kyslík na kyslík singletový. Ten je pro lidský organismus mnohem lépe využitelný a podporuje tak jeho samouzdravovací a regulační procesy.
Další odstavec článku, který vysvětluje fyzikální princip tohoto přístroje, je spíše určen čtenáři, jemuž byla středoškolská chemie koníčkem – je možno jej bez výčitek přeskočit.
Singletový kyslík ( 102 ) je nestabilní reaktivní forma kyslíku, při které se jeden ze dvou nepárových elektronů excitací (vybuzením) přemístí ze svého základního stavu do stavu s vyšší energetickou hladinou, přičemž změní svůj spin (existují dvě formy singletového kyslíku – 1. excitovaný stav delta a 2. excitovaný stav sigma). Ačkoliv není radikálem, může radikálové reakce iniciovat. Proces jeho vzniku připomíná proces fotosyntézy, při kterém za pomocí světelného záření dochází z vody a oxidu uhličitého k produkci sacharidů za uvolnění kyslíku – to vše díky senzibilátoru chlorofylu. V případě vzniku singletového kyslíku úlohu senzibilátoru plní např. methylenová modř, která se rovněž při ozáření světlem určité vlnové délky dostává do excitovaného stavu. Vzniklá excitační energie se může přemístit na molekulu kyslíku a vzdušný kyslík se tak mění na singletový. Ten zase při střetu s molekulou vody jí svou excitační energii odevzdá a přechází opět do stavu základního.
Ale dosti teorie, vraťme se zpět k světově patentovanému procesu Airnergy+.
Výše popsaný singletový kyslík, vznikající uvnitř přístroje, tedy svou uvolněnou energii předává molekulám vody, kterou uživatel přístroje následně vdechuje nosními brýlemi do svého dýchacího aparátu (po dobu cca 20 minut).
I když léčba pomocí Airnergy+ nemůže přímo ovlivnit naše uzdravení a nenahrazuje klasické léčebné metody, může významnou měrou podpořit naše sebeuzdravení. Tato nová technologie pro zvýšení využití kyslíku uvnitř tělních buněk nabývá na významu zejména v průmyslových aglomeracích, jako je např. ostravsko-karvinská, jejíž znečištěné ovzduší je charakteristické také nižším obsahem vzdušného kyslíku. S tím úzce souvisí i vyšší počet civilizačních onemocnění jejích obyvatel.
Bylo prokázáno, že již jediná inhalační dávka z přístroje Airnergy+ přinese našemu organismu vyšší využití kyslíku po dobu několika týdnů, urychlí regeneraci tělních buněk, pružněji obnovuje tvorbu energie (uložené v mol. ATP) a významně zlepšuje jeho obranyschopnost (podrobněji na www.airnergy.cz).
Tento jedinečný přístroj lze vyzkoušet ve studiu zdravého dýchání v Ostravě-Porubě (je součástí solné jeskyně a pizzerie Diplomat U Josífka na ul.Slavíkova 1323/38) – viz. www. josifkovasolna.cz).
Služeb této solné jeskyně i studia zdravého dýchání sám plně využívám k regeneraci mého poškozeného zdraví.
Autorem článku: RNDr. Jiří Bárta
