Vzpomínky na Gymnázium Hlučín 1983 - 2005

Milý pane řediteli,

děkuji Vám za zprávu ze Semaforu. Myslel jsem v tu sobotu na vás, jak se vám tam asi líbí. A mám teď radost ještě snad větší než vy sám, že jste byl spokojen a že jste si zavzpomínal. Taky mám radost, že se vám podařilo skrze Terezu proniknout do slavné šatny a promluvit s panem Suchým. Já mám k němu pořád moc velký respekt a obdiv a jsem rád, jestli se o mě pochvalně vyjádřil. Dává mi to naději na zdárné dotočení dokumentu s ním. Ještě mě pár natáčecích dní čeká. Je toho hodně protože v televizi chtěli, abych mapoval celou sezonu v divadle. Takže mám spoustu hodin materiálu. A v hlavě velký závazek: nesmím to podělat. Mám ambici udělat o JS konečně nějaký slušný film, ale jak s ním jsem víc a víc času a zjišťuju, že on prakticky furt pracuje, začínám chápat, na co vyhořeli tvůrci, kteří s ním točili přede mnou. Je totiž opravdu skoro pořád v divadle a taky o něm pořád přemýšlí, což může být trochu monotónní pro televizního diváka, takže teď vymýšlím, jak to oživit. Film by se měl vysílat v říjnu při 55. výročí Semaforu v ČT.
Na té fotce s JS vám to sluší, moc pěkná fotka. Na té druhé fotce, to jsme my z Dolbendu: holky Klára Kocurová z Bohuslavic a Kristina Štefková z D: Benešova hrajou na saxofony, viděl jste je při našem představení v Dolním Benešově. Dřepící kluk je Michal Štefek, šéf Dolbendu, multiinstrumentalista.
Srdečně zdraví
Marek